Mrcha II.

23. září 2013 v 1:05 | Snapea |  Povídky

Kapitolku věnuji drahé lupině, jediné komentátorce a očividně i návštěvnici mého blogu:-D

Vyučování pro mne začalo neslavně. Za prvé, jsem se pohádala s tetou Minervou a za druhé, studenti byli mé osobní inferno. Začněme tedy hádkou s ředitelkou. Nikdy jsem nepatřila mezi fanynky ředitele Albuse Brumbála. Jeho pověstné jiskřičky v očích a milý úsměv, mne nechávali zcela chladnou. Merlinžel, jako neteř Minervy McGonagallové, jsem s Brumbálem přišla do kontaktu až nechutně často. Několikrát mi nabízel ty svoje nechutné sladkosti a chtěl, ať ho oslovuji strýčku. Obě dvě, vskutku lákavé nabídky jsem odmítla a pomyslela si něco o fousatých pedofilech. Nechápu, zcela nechápu to, že i po všech pitomostech a levárnách, co ten starý kozel za svého života a i po smrti provedl, je mu má teta zcela oddána a považuje ho za svého nejlepšího přítele. V ředitelně na mne mrkal ze svého obrazu a já zcela iracionálně, dostala nutkavou chuť, mu přimalovat kozí rohy a doprostřed čela kosočtverec. Ano, já vím, poněkud dětinské. Spřátelila jsem se Hagridem, vypadá poněkud obrovsky a divoce, ale je to dobrák od kosti. Vyprávěl mi, jak Brumbála zbožňoval a byl přesvědčen, že je to dokonalý muž a světec. Poslední bitva mu otevřela oči a zasáhl ho osud profesora Snapea. Minulý školní rok ho nenáviděl (mimochodem, jej zde očividně nenáviděli všichni), protože byl považován za Brumbálova vraha, zrádce a oddaného smrtijeda. Po tom, co se skrze Pottera všichni dozvěděli, že Snape byl na straně dobra a takřka celý svůj život dělal dvojitého špeha a riskoval svůj krk, se najednou profesor Snape stal hrdinou a stačilo málo a byl hrdinou in memoriam. Hagrid přišel o svého milovaného psa Tesáka, tak jsem kontaktovala svého známého a ten mi sežene štěně nějakého velkého plemena, doufám jen, že mi ten mrňous dorazí do štědrého dne. Štve mne, že kvůli jednomu mrtvému manipulátorskému starci, jsem se pohádala s tetou.
"Moiro, Albus neměl na vybranou, vše dělal v zájmu dobra."
"V zájmu dobra? Nebuď směšná této a otevři oči! Brumbál to dělal ve svém zájmu, hráli s Voldemortem partii šachu a bylo jim oběma srdečně jedno, zda příjdou o figurky, vždy si dovedli sehnat další!"
"Nemluv tak o Albusovi, ten muž udělal pro vítězství maximum, dokonce obětoval svůj život!"
"Ano, ale jen proto, že si myslel, že ví vše, nebyl vůbec opatrný a zasáhla ho kletba z prstenu!"
"Dost, Moiro!"
"Raději půjdu, nashle této!"
Práskla jsem dveřmi a nadávala celou cestu do sklepení. Po cestě mne seřval nějaký portrét, že jsem nevychovaná a měla bych se Brumbálovi omluvit. Očividně další Brumbálův mrtvý fanoušek, nehodlala jsem plýtvat slovy a jen té stupidní mazanici ukázala zdvihnutý prostředníček. Asi nemám ten správný cit pro umění a obrazy zvláště.
Vyučování lektvarů, předčilo mé nejhorší noční můry, sebranku takových idiotů a babralů, aby jeden pohledal. První ročníky byly nehorázně rozežrané a totálně nevychované stádo malých potvor! Netuším, zda to vidí i mí ostatní kolegové, nebo uslyším z jejich úst to samé, co od tety: Moiro, jsi na ně příliš tvrdá! Samozřejmě, ty malé potvory si byly stěžovat. Jsem možná poněkud tvrdá, ale Lektvary nejsou kurzy vaření, krucifix! Druhé ročníky byly obdobná katastrofa a také si byly stěžovat. Třetí ročníky to samé, ale jsou více ofrklé, tím pádem jsem jim rozdala tresty, jako zpětnou vazbu na jejich pořvávání o domnělé šikaně. Se čtvrtým ročníkem, to bylo stejně veselé a dostali stejně veselé tresty, jako o rok nižší spolužáci. Páťáci už byli, dá se říci více vychovanější a disciplinovanější, ale zase s nimi třískají hormony, tím pádem jsem si v učebně připadala jako v sovinci - samé milostné lístečky, vážně uvažuji, že sis nimi vytapetuji stěny WC, tuším, že mi má látková výměna půjde o mnoho lépe. Šesťáci a sedmáci byli dárečci, ale přijatelně schopní, bylo více než jasné, že se můj předchůdce vážně snažil ta pubertální telata něco naučit, vtlouci jim lektvarové umění, do těch jejich hormonálních mozečků. A zlatý hřeb do mé rakve - osmý nástavbový ročník. Mít více Potterů, Weaslayů (nepočítám jeho sestru, ta mozek vlastní), Goylů, Finniganů a hlavně Longbottomů, ten chlapec, mne přivede do hrobu a spolu se mnou i polovinu hradu, mohl by se živit jako výrobce trhavin! Stvořit výbušnou směs z trolské moči, zvládne jenom machr. Nevím, jaké jiné přísady použil, má je zřejmě přichystány před patentovou komisi, ale já, studenti, učebna a celé sklepení páchneme jako veřejné záchodky… Longbottom má i nějaké ty popáleniny, Grangerová, Potter a Weasley samozřejmě také, takže jsem s nimi musela na ošetřovnu. Vrazila jsem tam jako Bůh pomsty, s nějakými zdvořilostmi, jsem se absolutně nezaobírala a hned jsem řvala:
"Poppy, na kolenou tě prosím, ošetři tady to lektvarové neštěstí a jeho hrdinné kamarádíčky, nebo za sebe vážně neručím."
Pohled mé vyděšené tety stál za všechny galeony!
"Moiro, co se jim stalo a co ten strašný zápach?"
"Zápach? To není zápach, drahá této, to je pekelný smrad, jako by nás pochcal trol, který měl vskutku vážné problémy s prostatou!" Vrčela jsem a tuším, že mi šla pára z uší a z nosu mi unikala síra.
"Moiro, slovník!" Okřikla mne teta.
"Cizích slov?? Mám ti definovat nějaký výraz?!"
Nebohá ošetřovatelka jen tiše houkla ne a jala se ošetřovat smrady - smradlavé studentíky. Já se šla uklidnit pohledem z okna a vážně jsem zvažovala, že z něj vyskočím. Založila jsem si ruce na své poměrně ploché hrudi a usilovně myslela na to, že nesmím uchopit svoji hůlku a vřísknout nějakou nemilou kletbu za bílou plentu. Jediné štěstí bylo, že je Poppy rychlá a studenti vypadli. Přistoupila jsem k lůžku profesora Snapea a zadívala se na něj. Vycítila jsem, že teta stojí za mnou a bylo více než jasné, že bude následovat kázání, tak si ještě přiložím polínko k plamennému výbuchu ošetřovatelčinu.
"Jak se tak dívám na kolegu Snapea, tak to musí být lamač dívčích srdcí…"
"Moiro…"
"Ale klid, drahá této. Já kolegu obdivuji, že ty telata nezabil a hrad stojí. Učím necelých čtrnáct dní, a buďto začnu ve velkém chlastat, zvýším počet cigaret a uženu si rakovinu a nebo se zblázním a půjdu k Mungovi na oddělení s trvalým poškozením!"
"To bych nedoporučoval, nachází se tam Lockhart a to je král všech idiotů," ozvalo se z lůžka a bylo jasné, že se nám profesor probral.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lupina Lupina | 23. září 2013 v 10:03 | Reagovat

:-D :-D
Ale nejdřív děkuji za věnování :-)
Božínku, asi taky nemám cit pro výtvarná díla :-D Moira krásně shrnula školní populaci a oblažila tresty. A ten závěr! :-D Slovník! Cizích slov? :-D A konečně se Severus dočkal ohodnocení, jaké mu právem náleží. Měl by dostat metál, že ještě nikoho nezabil. A Nevill jako výrobce trhavin mě dostal. Připomenul mi věhlasného strýčka ze Saturnina :-D
Skvělé, Snapeo. Zubím se tu jako idi... Lockhart! :-D

2 snapea snapea | E-mail | 25. září 2013 v 13:39 | Reagovat

Díky moc!! Musím opravit chyby, psala jsem kapitolku na noční :-P Poppy s Minervou to s Moirou nemají lehké a teď se jim k tomu přidá Severus... Bude to poměrně divoké :-D Saturnina zbožňuji a obzvláště tetu Kateřinu!! :-D A to se nám tu objeví ještě Moody O_O  :-D

3 Lupina Lupina | 25. září 2013 v 13:56 | Reagovat

Na noční psaní je to suprovní! Navíc, pár chyb se vždycky najde. Na to jsou přínosné (vlastně odnosné - zruší chyby) bety.
No, jestli se Severus sčuchne s Moirou, do toho se objeví Moody, bude peklo. Má Poppy dost uklidňujícího lektvaru? :-D

4 Luci.e.n Luci.e.n | 16. listopadu 2015 v 18:38 | Reagovat

Milá Snapeo, zabrousila jsem na tvůj blog přímo z hpkizi na podnět nenápadné poznámky v boční oznamovací liště.
Nemůžu nezanechat komentář – tolikrát jsem se při čtení teprve prvních dvou kapitol z plna hrdla rozesmála, prostě perfektní námět a hlavně skvělý styl vyprávění. Navrch trefné peprné výrazy, za všechny vypíchnu stupidní mazanici a fousatého pedofila :-D :-D Honem k další kapitole!

5 annalisem annalisem | 3. března 2016 v 11:32 | Reagovat

Taky jsem se zavítala s hpkizi  a  musím říc ze tak dlouho jsem se nezasmála, u tvých dvou kapitol  jak dlouho ne :-D  :-D  :-D

6 Michelle Michelle | 28. července 2016 v 22:50 | Reagovat

Královsky se bavím :-D

7 Michelle Michelle | 28. července 2016 v 22:52 | Reagovat

Taky jsem tu z hp kizi :-)

8 inka inka | E-mail | 23. října 2017 v 17:57 | Reagovat

Naozaj milé, úsmevné. človek len premýšľa, koľko talentov-pisateľov takto objavujeme a vďaka nim je zase svet očosi krajší.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama