Listopad 2013

Jednorázovka

13. listopadu 2013 v 16:50 | Snapea |  Povídky

Pro mou drahou Lupinu!!! J

KLIŠOIDNÍ KLIŠÉ.

Hermiona Jane Grangerová měla ve svém životě jasno, jak v tom profesním, tak i soukromém. Věděla, že chce učit mladé čarodějky a kouzelníky. Byla o tom skálopevně přesvědčena. Hned po dostudování sedmého ročníku, měla přislíbeno místo profesorky Kouzelných formulí, protože profesor Kratiknot, byl v závěrečné bitvě dost ošklivě zraněn a zůstaly mu trvalé následky a Hermiona, jako jedna z nejnadanějších studentek, byla jasnou kandidátkou.
Minerva McGonagallová, ředitelka Bradavic se doslova tetelila blahem, že bude mít svou nejoblíbenější a nejnadanější studentku, jako profesorku na své škole a ve svém profesorském sboru, taková nová posila je terno. Svému zástupci, profesoru Snapeovi se to rozhodla oznámit, při společném čajovém dýchánku. Severus měl zvláštní a neodbytný pocit, že to, co se mu ředitelka hodlá sdělit, se mu rozhodně zamlouvat nebude. Spěchal do ředitelny ať si to čajíčkování a nesmyslné tlachání odbyde a bude se moct vrátit do svého království, do sklepení. Stanul před chrličem a nahlásil heslo.
"Feraverto!"
Chrlič odhalil schodiště a profesor se vydal vstříc svému osudu, aniž by to tušil.
Chystal se zaklepat, když zevnitř zaslechl zvuk, jako když topíte krysu a vzápětí se ozvalo plačtivé naříkání:
"A já mu věřila, paní ředitelko, věřila a on?? On si s klidem souloží s Levandulí a mně oznámí, že nejsem dostatečně atraktivní, nemám jiskru a chtěla jsem mít sex až po svatbě!"
Snapeovi došlo, že je to Grangerová, zíral na dveře a dolní čelist měl až příliš blízko podlahy.
"Hermiono, drahoušku, moc mne to mrzí, Weasley je nezdvořák a nevychovanec! Věřte mi má drahá, že se zcela jistě najde někdo, kdo ocení vaše kvality!"
Ano a snese pisklavý hlas, věčné otázky a společnost otravné vševědky. To, dříve budou prasata létat! Ušklíbl se profesor a hlasitě zaklepal.
"Ach, to je Severus!" vyjekla McGonagallová.
"Ten mi vážně chyběl!" zaúpěla zoufale Hermiona.
"Vy mne také, Grangerová! Paní ředitelko, vidím, že máte ehm, návštěvu, mohu dorazit později, nebudu vás vyrušovat ve vašem slzavém údolí."
"Severusi, nebuď nezdvořák, chudáček Hermionka, se nachází v hrozné životní situaci! Ale to ty, nemůžeš pochopit! A budeš se ke slečně Grangerové chovat slušně a s patřičnou úctou, je to naše nová kolegyně, nastoupí po Filiusovi."
To Snapea odrovnalo a naštvaně hleděl z okna, když tu kolem něj proletělo prase, živé prase a uprostřed zimy. Cítil, že se o něj pokouší infarkt.
Mezitím v Prasinkách…
"Georgi, máme problém…"
"Nepovídej Fredie…"
"Je pryč…"
"Kdo?"
"Prase… uletělo nám!"
"Ale Fredie, létající prase nikoho nezabije…"

Mrcha III.

13. listopadu 2013 v 16:47 | Snapea |  Povídky

Kapitolku věnuji jako vždy mé drahé Lupině, která chápe můj styl humoru a zatím snad z mého pisatelského (ne)umu nemá žádné trvalé následky…
Musím uznat, že Severus Snape je prazvláštní tvor a muž. Nikdy by mne nenapadlo, že potkám někoho, kdo má snad příšernější povahu a ostřejší sarkasmus než já. Vskutku neuvěřitelné. Za dva dny je štědrý den, chlupáč pro Hagrida mi prozatím nepřišel, ale mým přátelům, jsem již dárky stačila odeslat. S tetou Minervou se stále nebavím, je na mne skutečně naštvaná. Kolega Snape, je již takřka týden při smyslech a neustále pod drobnohledem Poppy. Poppy… Den co den, docházím s čerstvými lektvary pro Snapea a den co den, do mne Poppy hučí, že musím udělat první krok a tetu Minervu odprosit, Proč já?! Dnešní den patří mezi mé obzvláště nechutné a otravné. Ty studentské příšery odjíždí zítra zpátky ke svým zploditelům a tím pádem jsou na zabití - doslova! Longbottom má doživotní zákaz se jen přiblížit k trolí moči, ale ten jedinec je schopen stvořit výbušninu i ze sedmikráskových květů. Ale musím uznat, že má nadání nejen na výbuchy a katastrofy, ale i na bylinkářství. Dostal trest, za ten močový incident a měl seřadit a očistit různé bylinky, kořínky, lístky a on to zvládnul na výbornou. Pochválit jsem ho musela, asi měknu. Abych se vrátila k dnešnímu dni pekla, tak osmé ročníky zde zůstávají a to celé. Minerva na mne musí být kurevsky naštvaná, protože 25. Prosince, bude večírek - taneční večírek a musí být přítomni všichni, dokonce i sotva uzdravený Snape. Nenávidím stupidní večírky, nenávidím debilní tanec, jsem znechucena s velkých davů lidí! No co, nemusím být nasraná jen já, potěším okolí. Před vstupem na ošetřovnu, jsem se ďábelsky zašklebila a vstoupila.
"Dobré odpoledne!" A nic, na můj pozdrav nikdo nereagoval. Zvláštní.
"Moiro, děvče. Je dobře, že jsi tu, byla tu Minerva a oznámila Severusovi, že bude muset na večírek, je vzteky bez sebe!" Tichým hlasem, mi zvěstovala pobledlá ošetřovatelka.
"Ale do háje, já to chtěla kolegovi oznámit sama, ta teta zkazí veškerou zábavu!" Prskla jsem a zamračila se.
"To mne mrzí, že máte zkaženou zábavu, kolegyně."
Otočila jsem se za hlasem a zírala. Snape stál těsně za mnou a vypadal zcela jinak, než v nemocničním modrém pyžamu. Profesor je hodně vysoký a štíhlý, ale v černém kabátci a kalhotách, vypadal ještě vyšší a štíhlejší. Bledost jeho obličeje a černé oči s havraními vlasy, tvořily kontrast.
"No kolego, potkat vás v noci, tak mám mokro ve flanelu. A o mne budou studenti říkat, že jsem černý postrach a sarkastická mrcha… Jak říkají vám?"
"Povětšinou sarkastický zmetek, sklepní netopýr a umaštěnec."
"Máme my to báječné studenty."
Poppy se raději klidila.
"Kolegyně, jak se těšíte na večírek?" Slovo večírek doslova vyplivnul, znělo to spíše jako Avada Kedavra.
"Jistěže těším! Uvažuji, co bude lepší, jestli si mám podřezat žíly, a nebo poprosit Longbottoma, aby vyhodil hrad do luftu. Druhá možnost je vskutku lákavá, vezmeme-li v potaz, že by po nás zbyla jen hromada sutin a aroma trolí moči."
Profesor se zasmál a já sním. Znělo to, jako když se satan chechtá se svou sestrou.
"Žíly si neřežte, mám lepší nápad. Nedáte si se mnou ve sklepení whiskey?"
"Ráda, ale před tím si musíte vypít tyhle chutné lektvary, dnes už naposled."
Z ošetřovatelčiny kanceláře se vyřítila rozzuřená ošetřovatelka a začala vřískat:
"Severusi, to nemyslíš vážně, že budeš pít alkohol, jsi v rekonvalescenci ještě nejméně půl roku a ty Moiro, ho v tom ještě podporuj!!"
Kolega Snape a já, jsme protočili oči, protože teta Poppy je jako pečující kvočna. Než kdokoli z nás stačil cokoli říct, objevil se uprostřed místnosti patronus lasice a hlasem Artura Weasleyho, nám oznámil další skvělou novinku.
"Každou chvíli k vám dorazí Alastor Moody, jde si pro profesora Snapea, chce ho vyslýchat a následně odvést do Azkabanu."
Patronus se rozplynul, na ošetřovně by šel slyšet spadnout vílí vlas.
"Jdu pro Longbottoma a trolí moč…" Sarkasticky jsem prskla, hodila do krbu letax a spojila se s ředitelnou.
"Teto, míří sem Pošuk Moody a chce si odvést profesora Snapea. Doveď prosím na ošetřovnu slečnu Grangerovou a pány Pottera, Weasleyho a Longbottoma, ano? Díky."
"Tak Poppy, domnívám se, že tvoji péči již nebudu potřebovat, Moody a Mozkomorové, se o mne dozajista skvěle postarají." Ironicky konstatoval Snape.
Poppy se nadurdila a jako vzteklá kočka prskla:
"Jen ať si to zkusí, klystýrovou kletbu by měl zajištěnou!"
"Jen klid, tak žhavé to nebude. Pokud vím, tak jste byl zproštěn veškerých obvinění. Moody je paranoidní magor a asi si jede stále ve svých pošahaných kolejích a akcích. Grangerová, Potter a Weasley potvrdí to, že jste na základě toho, že vás zachránili Fénix a jednorožec zcela jistě nevinný. Longbottom bude jako záloha, naše bombastická záloha."
"Kolegyně, nevím, zda jste si toho vědoma, ale Pošukovi to zlomí srdce…"
"Kolego, nevím, jestli o tom máte ponětí, ale je mi to srdečně u prdele…"
"MOIRO!!"
Toto dvojité a pobouřené zvolání, nepatřilo nikomu jinému, než mým drahým tetám. Na ošetřovnu již dorazila ředitelka s nebelvírskou čtyřkou. Ona čtyřka hleděla šokovaně na mne a vystrašeně na Snapea.
"Ale ne, ty už se mnou mluvíš, teto ŘEDITELKO?!" Hrála jsem teatrální údiv a vysloužila si tak plácnutí do zad od Poppy a uchechtnutí od kolegy Snapea.
"Moiro, jsou zde studenti!" A ředitelka na mne zavrčela.
"Ano, myslíš u parodii na studenty?"
Hmm, tak to jsem přehnala.
"Minervo, nechápu, proč si mi nikdy neřekla, jak máš milou neteř, tak zmijozelsky milou neteř??"
Prohlášení kolegy Snapea korunoval příchod Pošuka.
"Jdu si pro tebe, Snape!" zařval kulhající idiot a zřejmě chtěl nebezpečně zakoulet svým magickým okem, ale to mu vypadlo.
"Kurva!" zaklel a začal ho hledat.
Znechuceně jsem si odfrkla a se mnou i moje tety, kolega a slečna Grangerová, Weasley a Potter vydali zvuk zvracení a Longbottom jen houknul prosté "Fuj".
"Pošuku, chtěla jsem tě přivítat zdravicí VYSER SI OKO, ale ty jsi mne předběhl…"
"Moiro!!" opětovně dvojité zvolání dvou šokovaných tetiček.
"Kulit oči, dostává nový směr jen díky tobě, Pošuku. Mám strach ti říci NASER SI, netuším co by jsi byl schopen za svinstvo vyprodukovat…" Kolega aby si nepřihodil polínko, že?
"Severusi!!"
Hmm, tetinky mají svůj den, že?