Mrcha IX.

12. prosince 2015 v 2:29 | snapea |  Povídky
MRCHA IX.

Převelice všem děkuji za komentáře, doufám, že se vám bude má povídka líbit a bude vás bavit! Kapitolku věnuji:
Lupina.
Grepik03
Luisa
Denice
Agata
Aurora
Shiwa
Příjemné počtení! .-)

Nikdy by mne nenapadlo, že budu jednou přichycena mýma tetama v posteli s mužem… Ale stalo se. Vsadím se, že mám stejně šokovaný výraz jako Severus. Poppy i Minerva se na nás hnaly. Zavřela jsem oči. Teď nás zabijí.

"Severusi, jsi v pořádku? Moirin skřítek nás s Minervou vyděsil, že je s tebou zle!" Poppy měla oči jen pro Severuse a já nikoho nezajímala, naštěstí. Opatrně jsem se vyprostila ze Severusova objetí a nechala Poppy sesílat diagnostická kouzla.
"Co se vůbec stalo, Moiro?" zajímala se Minerva.
"Když se Severus vrátil, od toho starého haj…eh… Brumbála, vypadal divně - více než obvykle…"
"Oh, děkuji za poklonu…"
"Nepřerušuj mne, teď jsi pacient…" prskla jsem.
"Severusi, ty zmlkni, Moiro, ty pokračuj!" vyzvala nás netrpělivě Minerva.
"Tak jsem na jeho ložnici seslala monitorovací kouzlo. Měl noční děs, ale spíše si myslím, že na něj někdo uvrhnul zakletí, napadá mne Mozkomorova smyčka. Prožíváte své nejhorší vzpomínky dokola, ale nemůžete se probrat."
"Mohu potvrdit. Poppy, nechej toho, už jsem v pořádku, Moira mi podala potřebné lektvary a probrala mne." odháněl Severus neodbytnou a přepečlivou ošetřovatelku.
"No, toho jsme si všimly." ušklíbla se Poppy a významně na nás zamávala obočím.
Má reakce byla protočení očí a Severus si odfrknul.
"Ale kdo to mohl být, kdo by chtěl Severuse uřknout?" dumala ředitelka.
"Zajdu pro metrový pergamen, adeptů máme spoustu…" neodpustila jsem si.
"Tak do týdne, budeme mít seznam sepsaný…" jízlivě se usmál kolega.
"Hmm."
"Ano, hmm Minervo."
Puf, způsobené přemístěním domácího skřítka, nám málem přivodilo infarkt a Birbymu úraz, naráz na něj mířily čtyři hůlky. Ten chudera nám donesl vánoční dárky, bylo již velmi brzké ráno.
"Birby se omlouvá, Birby donesl dárky. Jsou v obývacím pokoji. Birby donesl dárky pro všechny."
"Díky, Birby! Prosím, buď tak hodný a objednej nám všem sušenky a horkou čokoládu." poprosila jsem to mé milé ušaté stvoření.
Přesunuli jsme se všichni do pokoje ke konferenčnímu stolku u krbu, který překypoval dárky.
"Je nutné, abych zde byl?"
"Je. Dárky do postele ti nosit nehodlám." Nesmlouvavě odbyla lektvaristu ředitelka.
"Já už tam jeden dáreček dnes měl." ušklíbl se Severus a vzápětí dostal záhlavek…ode mne.
Tety nás pobaveně sledovaly. Nevím, co je zde zábavného!
"Moiro, jsi nejmladší. Rozdej dárky." určila mne Minerva Ježíškem. Oh, zatraceně úžasná role. Pobral jsem kupu balíčků a podala je Poppy, druhou kupu Minervě, třetí sobě a čtvrtou kupku nechala na stole.
"Jelikož jsi byl celý rok sarkastický prevít, dostaneš ho…"
MOIRO!"
"Hodně dárečků!" dodala jsem s úsměvem a předala dárky kolegovi.
Rozbalila jsem první dárek. Kniha. "Partnerská láska" Zdá se, že i krb dostane svůj dáreček. Poppy má na knihy hrozný vkus. Ale stříbrný řetízek s kotlíkem na krk je úžasný!
Druhý dárek. Černá noční košile s nápisem "Noční můra". Dárek od mé kamarádky Jane. Přesně podle mého gusta! S Jane, se známe dlouho a dobře.
Třetí dárek. Kniha. "Pýcha a Předsudek" s ilustracemi. Dárek od mé druhé kamarádky Pauly. Mám slabost pro Austenovou.
Čtvrtý dárek. Kniha. "Jak si najít partnera, aneb léta běží" Minerva má očividný nevkus na knihy jako Poppy. Avšak platinový prstýnek s ochrannými runami je nádherný. Hned jsem si jej nasadila. Kámen uprostřed zezelenal.
Pátý dárek. Pořádně zabalený. Nádherná brož! Stříbrný had, prokládaný safíry. Podle Severusova obličeje, který získal mírně načervenalou barvu vím, že je dárek od něj. Až odejdou milé tetinky, musím mu poděkovat!
Šestý dárek a zároveň poslední. Prvně jsem myslela, že jde o obraz, ale bylo to zarámované poděkování studentů Zmijozelu. Začaly mne pálit oči a v krku jsem měla knedlík. Doposud zastupuji Severuse jako ředitelka koleje. A očividně si nevedu nejhůře. Musím přiznat, že jsem dojatá.
Severus se na mne zazubil a ukázal mi to stejné poděkování, které dostal on.
"Moiro, tímto tě oficiálně vítám ve zmijozelské koleji a rodině." Slavnostně prohlásil Severus a podal mi ruku. S díky jsem hrdě přijala. Minerva na nás zaraženě koukala.
"Minervo, snad sis nemyslela, že je Moira Nebelvír?" odfrkl si pobaveně můj kolega.
"Ne, ale doufala jsem…"
"Snad ne ve vánoční zázrak, tetinko?"
Dopili jsme čokoládu, snědli sušenky a drahé tetinky nás opustily, samozřejmě nás nejdřív objaly, políbaly a s mrkáním odešly.
"Jak se cítíš, Severusi?"
"Dobře."
"Vyčerpávající odpověď."
"Vskutku."
"Děkuji za brož, je nádherná!"
"Není zač, Moiro. I já děkuji." Zamumlal kolega a poklepal na křišťálovou sadu na lektvary. Od Poppy dostal starodávnou knihu o alchymii a lektvarech a od Minervy totožný prsten jako já. Když si jej nasadil, tři drobné kamínky po obvodu taktéž zezelenaly, jako můj krystal na prstenu.
"Co to znamená, že nám kamínky zezelenaly?"
"Netuším, pokusím se něco později vyhledat."
"Kdo myslíš, že na tebe zaútočil?
"Počínaje Blackem, kohokoliv konče. Někdo mi chtěl dát vánoční dáreček jako první."
"Musí tě zbožňovat!"
Není to vtipné, ale my se chechtáme jako idioti.
"Birby!"
"Paní si přeje." S úklonou se objevil můj skřítek.
"Tady máš od nás dárek."
Krabice sladkostí udělala na Birbyho dojem, začal slzet jako o závod a děkovat. Dala jsem mu do konce dne volno.
"Moiro, vadilo by ti, kdyby s námi posnídal a rozbalil dárky Draco? Je můj kmotřenec a je teď sám."
"Ale zajisté!"
Dracova matka je u sv. Munga. Dlouhodobé mučení cruciatem si vybralo svoji daň. Nikoho nepoznává, pouze apaticky leží. Otec vzal roha a o syna nejeví zájem. Neříkám, že je Draco svatoušek, ale oblíbila jsem si ho. Má teď pouze Severuse a slečnu Grangerovou, což velice nelibě nesou její kamarádi ze zlatého tria.
"Chci ti také poděkovat, že si se starala o moji kolej. Vím, že je to s nimi těžké, ale nikdy to neměli a nikdy nebudou mít lehké."
"Neděkuj. Jsou to prevíti, ale co jiného jim zbývá? Je smutné, že jsou všechny zbývající koleje oblíbené a protěžované. Zmijozel je považován za tu špatnou kolej, která produkuje jen samé temné kouzelníky a zlosyny. Nesouhlasím! Budu je bránit, jsou to jen děti! A hajzly měly i ostatní koleje, ale o tom se nemluví! Kurva a už jsem zase vytočená!" vrčela jsem jako kerberus a zlostně jsem praštila pěstí do stolu, až poskočily hrnečky a dárky.
"Připomeň mi, že tě nemám moc provokovat. Vsadím se, že kdybys mi jednu ubalila…"
"Tak máš týden ve stolici zuby…"
"Lákává představa…"
"Já produkuji jen lákavé představy."
"Taky bych pár měl!"
"Například?"
"Například ta tvoje noční košilka. Když ses nade mnou skláněla, viděl jsem dvě opuštěná kůzlátka a AUUU!"
"Ber to, že ti vrazila nasraná matka koza. Nech si zajít chuť, ty starý chlípníku."
"Je mi nějak špatně točí se mi hlava…"
"Merline! Severusi!"
Proboha, ten záhlavek nemohl být tak silný! Rychle jsem se k němu přesunula, pomohla mu lehnout si na pohovku. Naklonila jsem se nad něj, a ukázala dva prsty.
"Vidíš dobře?"
"Naprosto skvěle!"
Aha. Pán je vtipný a já blbka mu na to skočím!
"HA HA!"
"Pošlu raději Dracovi patrona, než mi vážně jednu ubalíš a já budu konečníkem produkovat svůj chrup."
Jsem zvědavá na Severusova patrona. Mým patronem je sova, spíše výr. Výra měl i jeden dotyčný člověk, ke kterému jsem chovala jisté city. Ač jsem se na něj snažila jakkoli zapomenout, nejde to. A Severus má… Pumu. No, tak to se hodí. Patronus se ke mně přiblížil, jakoby si mne očichal, drcnul mne čenichem a prošel zdí.
"Proboha, myslela jsem, že mne chce sežrat… Co se chechtáš? Samozřejmně vím, že to patronus nedokáže, ale ten tvůj vypadá jako živý!"
"Působivý, že? A tvůj patronus?"
"Já mám výra."
Soustředila jsem se na svoji šťastnou vzpomínku a z hůlky mi měl vyletět můj výstavní výr… Nevyletěl… Tedy, alespoň ne výr… A do řiti…
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 grepik03 grepik03 | 12. prosince 2015 v 7:29 | Reagovat

Snapeo, děkuji....Za úžasný, milý a vtipný předčasný dárek k vánocům. Sakra zenska proc prestavas v nejlepším! ;-)
Já chci taky utěšovat sarkastickeho zmijozela a přísahám, že jako matka koza bych neměla námitek :-D
Vím,že už jsem ti to psala několikrát, ale je před vanocema a blíží se konec roku, což u me vyvolává těžký sentiment. ..Tvůj blog mi vazne pomáhá, když jsem unavena, nastvana, smutna. .tak zalezu k tvým povidkam a Moira/Snapea mi zvedne náladu a je mim vazne lip. Za to ti moc děkuji, protoze kromě me dcery není jina reálna bytost,ktera by to svedla. Děkuji za to,že tve povidky přibývají neskutečnou rychlosti i přes tve pracovni vytizeni. Děkuji za to, že jsi Snapeo, protoze bez Snapey /Moiry už bych si svět fiction neuměla představit.
Sobecky doufám, že budeš mit stále hlavu plnou nápadů a budeš se s námi o ne dělit.
A Snapeo - krasne Vánoce!!!!!!!!!!!!

2 Shiwa Shiwa | E-mail | 12. prosince 2015 v 9:34 | Reagovat

Je to lepší a lepší :D stará matka koza by se rozhodně nebránila pokračování xD díky za tvůj humor:D

3 Luisa Luisa | 12. prosince 2015 v 18:12 | Reagovat

Opět potěšilo a rozesmálo.
Veselé vánoce s rodinkou a zmijozelským cukrovím a v novém roce čilou múzu a málo srážek s troly přeji ;-)

4 agata agata | 12. prosince 2015 v 23:28 | Reagovat

Téééda, to zase bylo něco!!!! :D  :D  :D
Aj aj sakulejši, Moiře se mění patron :-?    :-?  :-? :-? ,čím to asi bude,sákryš ;-)  :-D
Ti dva se fakt hledali ;-)  ;-)
Už se těším, až jim dojde,že se našli!

Asi spadnou Bradavice, ale co už! Bude to stát za to, to vsadím krk :-x  :-x
Díky, holka moje, jsi nejlepší :-)  :-)
:-) :-)

5 Lupina Lupina | 14. prosince 2015 v 7:23 | Reagovat

Á, do Bradavic přišly Vánoce. Krásná kapitola, příjemné tetičky, dárečky a chlípný Severus. Ovšem co ten Patronus? Díky moc za další kapitolu. :-)

6 Aurora Aurora | 16. prosince 2015 v 22:37 | Reagovat

Hahahaa to bolo dobré :) už sa teším na pokračovanie. Zaujímalo by ma kto na Severusa zaútočil ten by si ale zaslúžil. A čo ten Moiryn patronus? No tak či tak táto poviedka je taka pekna zbierka sarkazmu a čierneho humoru :) len tak ďalej :)

7 Beatrice1994 Beatrice1994 | 25. prosince 2015 v 19:33 | Reagovat

Jejda, nádhera, hádám že to náhodné zabloudění se mi vyplatilo :-D

8 Sevy Sevy | 31. prosince 2015 v 14:08 | Reagovat

Páni :-D stonásobně si mi zlepšila den, na Mrchu jsem narazila teprve dneska a naprosto mě uchvátila :-) To správná kombinace sarkazmu, vtipu a sprostých slov :-D Moc se těším na pokračování

9 denice denice | 7. února 2016 v 17:14 | Reagovat

Tak já mám dnes druhé Vánoce - věnování a další kapitola! dostaly mě ty dvě kmotřičky u Severusovy postele i rozdávání dárků. A už se tetelím očekáváním, jak se zmijozelské duo děsivě pomstí Blackovi, nikdo jiný nemohl to prokletí seslat.Nebo že by Brumbál? No, mohli by se preventivně pomstít oběma...
Děkuji!

10 annalisem annalisem | 3. března 2016 v 12:18 | Reagovat

Ty až se daj do hromady tak nechci vidět jejich dítě :-D :-D

11 Michelle Michelle | 28. července 2016 v 23:59 | Reagovat

To jsou nejlepší Snapeovske Vánoce, co jsem kdy četla :-D  :-D teda takový chlipnik? Osvěžující čtení, ve většině povídek je strašně zdrženlivý.. :-D  :-P

12 Inka Inka | E-mail | 24. října 2017 v 18:59 | Reagovat

Ozaj zábavné. Síce som si dala záväzok, že si budem kapitolky dávkovať postupne, aaale, kašlať na to. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama